Instalace multifunkčního
displeje do Astry F
Protože
se rád „vrtám“ v autech, rozhodl jsem se, že dovybavím svoji Astřičku
palubním počítačem.
Základním požadavkem bylo především měření aktuální spotřeby. Někde na
webu (mám pocit, že to byl odkaz ze stránek
Andreje) jsem našel návod na výrobu palubního
počítače do Vectry (nebo Omegy ?). Princip tohoto počítače spočíval
v měření doby otevření vstřikovacího ventilu, vynásobením tohoto čísla
konstantou dle velikosti (průměru) vstřikovacího ventilu získáme poměrně
přesný údaj o aktuální spotřebě. Nevýhodou u tohoto zapojení bylo, že
obsahovalo jednočipový mikropočítač a byl tedy potřeba programátor a
spousta dalších věcí, jako například vyřešit umístění a upevnění v autě,
atd.
Takže jsem si řekl „proč vymýšlet vymyšlené“ a začal jsem shánět informace
o klasickém multifunkčním displeji (MIDu), který se dával jako doplňková
výbava do dražších verzí Astry. Jako základ jsem použil článek od Icemana
z německého
webu, který se zabýval instalací MIDu do Corsy.
Dále jsou hodně užitečná elektrická schemata Astry, která se dají jednak
najít různě na netu, nebo taky jako příloha knihy „Jak na to …“ od H. R.
Etzolda.
Co je
tedy třeba udělat:
První
věcí je doplnit „drátovačku“, neboť auta, která nemají MID přímo z výroby
mají jiné kabelové sady než je potřeba. Tady si musíme ujasnit, co od
palubního počítače budeme vlastně chtít. Standartní MID nabízí tyto
možnosti:
-
aktuální spotřeba (l/100 km popř. l/hod)
-
průměrná spotřeba (l/100 km)
-
průměrná rychlost (km/hod)
-
zbývající předpokládaný dojezd (km)
-
stopky (hod, min, sec, 1/10 sec)
-
vnější teplota (°C)
-
checkcontrol - stav brzdového obložení vpředu,
výška hladiny oleje, chladící kapaliny, vody pro ostřikovače, kontrola
funkčnosti obrysových a brzdových světel, kontrola pojistky pro brzdová
světla.
1)
aktuální spotřeba 2) průměrná
spotřeba
3)
průměrná rychlost 4) předpokládaný
dojezd
5)
stopky 6)
vnější teplota
Protože
na rozdíl od zhýčkaných „západních“ řidičů my, odkojení Škodovkou, víme
kde hledat měrku oleje (aspoň většina z nás), tak jsem se rozhodl, že
vůbec nebudu zapojovat checkcontrol. Tím se celá drátovačka výrazně
zjednodušila (i když pro čisté svědomí a taky proto, aby mi po každém
zapnutí zapalování nesvítily na displeji chybové hlášky, jsem z konektoru
X20 vyvedl i kontakty pro checkcontrol a ukončil jsem je po cca 20cm na
svorkovnici (čokoládě).
Tabulka
zapojení jednotlivých pinů z 26-ti pinového konektoru X20:
Pin |
Funkce |
Barva vodiče |
Připojit kam |
1 |
kontrola obrys. světel |
bílo-zelená |
checkcontrol P25 pin 1 nebo na kostru |
2 |
stav chladící kapaliny |
hnědo-modrá |
plovák v nádržce chladící kapaliny nebo na kostru |
3 |
stav motor. oleje |
modro-rudá |
plovák v olejové vaně nebo na kostru |
4 |
kontrola brzdových světel |
černo-žlutá |
na
brzdový spínač (na fotce ještě není propojeno) |
5 |
+12V svorka 15 |
černá |
TID
konektor X19 pin 5 |
6 |
- |
|
|
7 |
- |
|
|
8 |
- |
|
|
9 |
- |
|
|
10 |
- |
|
|
11 |
vstřikovací zařízení |
rudo-bílá |
na
relé vstřik. čerpadla – pouze u MIDu před rokem 1993, jinak nechat
nezapojený |
12 |
- |
|
|
13 |
kostra |
hnědá |
TID
konektor X19 pin 3 |
14 |
diagnostika |
hnědo-šedá |
konektor X13 pin G (10-ti pinový) resp. pin 8 (16-ti pinový) |
15 |
diagnostika |
hnědo-rudá |
konektor X13 pin D (10-ti pinový) resp. nechat nezapojený (16-ti
pinový) |
16 |
tlačítko RESET |
hnědo-bílá |
tlačítko RESET |
17 |
tlačítko SET |
hnědo-rudá |
tlačítko SET |
18 |
čidlo v nádrži paliva |
modro-černá |
přístrojová deska konektor X21 pin 7 |
19 |
- |
|
|
20 |
čidlo ujeté vzdálenosti |
modro-rudá |
TID
konektor X19 pin 12 |
21 |
signál délky vstřiku z ECU |
černo-hnědá |
ECU
konektor pin B4 (konektor X9 pin 5) |
22 |
čidlo vnější teploty |
modrá |
TID
konektor X19 pin 2 |
23 |
čidlo vnější teploty |
modro-bílá |
TID
konektor X19 pin 4 |
24 |
čidlo brzdového obložení |
žluto-rudá |
přední brzd. destičky nebo na kostru |
25 |
stav ostřikovací kapaliny |
hnědo-žlutá |
plovák v nádržce ostřikovačů nebo na kostru |
26 |
kontrola brzdových světel |
černo-žlutá |
checkcontrol P25 pin 2 nebo spojit s X20 pin 4 (potom po zapnutí
zapalování a prvním sešlápnutí brzdového pedálu zhasne nápis „CHECK“
vlevo na displeji). Na fotce toto ještě není propojeno. |
Kablíky
jsem použil s průřezem 0,75mm2 a jednotné barvy (např. bílé),
abych je v případě potřeby snadno odlišil. Pouze pro ukostřovací kabel
k neexistujícím čidlům checkcontrolu jsem použil jiný kablík „co dům dal“.
Vzhledem k malým proudům a jednodušší montáži (pájení, ohyby kabelů) by
bylo možná vhodnější použít kablíky o průřezu 0,5mm2. Na každý
kablík je navlečená popisovací bužírka (hranatá) s popisem kam který drát
vede (cílové značení – elektrikáři vědí o čem je řeč).
Napojení nových kablíků na stávající kabeláž je možno provést více
způsoby. Speciální napojovací autosvorky jsem zavrhl, protože nejmenší
které jsem viděl v obchodě byly určeny pro průřezy kabelů 1,5 – 2,5 mm2.
Spojení mých kablíků 0,75 mm2 resp. vhodnějších 0,5 mm2
by bylo moc volné a asi by nebylo spolehlivé. Klasickou čokoládu jsem taky
nechtěl moc používat (kromě rezervy pro checkcontrol), tak jsem použil
pájení. Pistolovou pájkou jsem bez přerušení vodiče odizoloval tak zhruba
půlcentimetru původního kabelu, odizolovaný kousek jsem pocínoval a k němu
podélně jsem připájel konec nového kablíku. Toto spojení by bylo nejlepší
přetáhnout smršťovačkou, ale v mém případě stačila elektrikářská izolační
páska.
26-ti
pinový konektor X20 se od Oplu samostatně nedodává a ani se mi jej
nepodařilo koupit na inzerát. Takže jsem si ho vyrobil ze standartního
samořezného konektoru, který je běžně v prodeji například v GES Electronic
nebo GM Electronic za cenu cca 10,-Kč. Je to stejný typ konektoru jako na
kabelech pro FDD (34 pinů) nebo harddisk (40 pinů).
Z konektoru jsem použil jenom hlavní část bez upevňovacího třmenu pro
plochý kabel. Kontakty jsou pozlacené, dobře se na ně pájí i obyčejnou
pájkou (samozřejmě při použití kalafuny). Při troše šikovnosti se vám
podaří připájet všech 20 kabelů tak, aby nikde nevznikl zkrat.
Protože
konektor je v MIDu zastrčený dost hluboko, tak aby se při vytahování
neutrhly připájené dráty, tak jsem z obou stran konektoru přilepil
plastovou destičku, která tvoří jakousi rukojeť pro vytahování. Jako
lepidlo stačí nějaké obyčejné sekundové, pokud nepoužijete polypropylen (PP),
tak bude držet více než dobře.
Největší problém nastal, když jsem chtěl někam upevnit spínače SET a RESET.
Originální páčka na stěrače s integrovanými spínači se mi zdála drahá (cca
1000,-Kč na inzerát), tak jsem použil dva mikrospínače z domácích zásob.
Rozhodl jsem se, že je upevním na kryt prostředního panelu tak, abych když
si opřu ruku o plochu před displejem mohl jednoduše palcem ovládat obě
tlačítka. Problém je ten, že zmíněný kryt je z velmi odolného plastu
polypropylenu, na který prakticky nejde nic přilepit (existují speciální
sady na lepení těchto plastů v cenách od 500,-Kč výše a účinnost je
problematická). Takže jsem nakonec musel použít šroubek, kterým jsem
z přední strany přichytil blok spínačů umístěný pod krytem. Oba
mikrospínače mají prodloužený ovládací váleček, který volně prochází
otvory o f
4 mm. Ovládací váleček vyčnívá nad povrch plastového krytu cca 3 mm a
zdvih mikrospínače pro sepnutí je cca 1,5 – 2 mm se slyšitelným kliknutím
při sepnutí.
Pokud
máte provedenou drátovačku, můžete konečně vyzkoušet, jestli MID který
jste koupili vůbec funguje. Bez zapojeného 26-ti pinového konektoru X20 a
při připojení původního 12-ti pinového konektoru od TIDu X19 se totiž
pouze rozsvítí podsvětlení displeje a nic víc. U mě žádný problém nenastal
a MID chodil na první zapojení.
Nyní
mohou nastat dvě možnosti:
-
koupili jste MID původně použitý v Astře se
stejným typem motoru, resp. typem ECU
-
koupili jste MID naprogramovaný pro jiný motor,
resp. ECU
V prvním případě se můžete radovat. V tom druhém vás ještě čeká návštěva
autorizovaného servisu Opel, kde vám za relativně drobný peníz
přeprogramují MID pro váš motor (nebo jiný jazyk, míle místo km, se
zobrazením displeje rádia nebo bez, …). Zároveň by měli provést
ocejchování MIDu pro vaši konkrétní palivovou nádrž, aby správně fungovala
funkce předpokládaného dojezdu.
Jak
poznáte, na jaký programový kód je váš MID naprogramovaný ?
Velmi
jednoduše, stačí při zapnutém zapalování stisknout současně obě tlačítka S
(SET) a R (RESET) na dobu asi 3 s. Pak uvidíte asi toto:
a po chvíli
Číslo
„081“ je právě ten kód programu, který určuje pro jaký motor, ECU, jazyk,
kola, atd. je MID naprogramován. „2“ je verze programu, „GD“ je tzv. alpha
kód, který je napsaný i na štítku MIDu. Po pár vteřinách se na displeji
zobrazí počet impulsů z impulsního čidla na jeden kilometr jízdy (Astry
mívají většinou 15-ti impulsové čidlo x 1102 otáček náhonu tacha na
kilometr = 16530 impulsů).
Já jsem
koupil MID původně naprogramovaný kódem 065, což je pro Astru z roku 1996
s motorem C18XEL. Přeprogramování na kód 081 pro můj motor X16SZ mě stálo
200,-Kč a trvalo asi 10 minut. Pozor – přeprogramování se provádí
přes pin G v diagnostickém konektoru X13. Na tento pin se musíte napojit
kablíkem od pinu 14 z konektoru X20.
Celkové náklady na zástavbu palubního počítače:
MID
- na inzerát 1000,-Kč
12 m
kabelu 0,75 mm2 - cca 30,-Kč
1 m
popisovací bužírky - cca 8,-Kč
26-ti pinový samořezný
konektor - cca 10,-Kč dvakrát (první jem chtěl po připájení 20
kablíků „vylepšit“ epoxidem a zapomněl jsem, že pryskyřice je trošku
vzlínavá a zalepil jsem si dírky v konektoru
J)
2
mikrospínače - domácí zásoby, v obchodě
podobné cca 20,-Kč/kus
čokoláda 1,5mm2 - domácí zásoby,
v obchodě cca 10,-Kč
vlastní
práce - cca jeden víkend drátovačka +
další 2 dny pokusů, jak upevnit blok s mikrospínači na kryt prostředního
panelu „bezšroubově“. Nakonec jsem to vzdal
L
přeprogramování - 200,-Kč a cca 10 minut
času v servisu
|